Životní styl hraje významnou úlohu ve zdraví, vývoji organizmu a nemoci. Nedostatečný pohyb, trvalý stres a neadekvátní nevyvážená výživa usnadňuje vznik a vývoj civilizačních nemocí jako je ischemická choroba srdce, vznik cévních mozkových příhod, urychluje vznik některých nádorů. Dle statistických údajů se celosvětově zvyšuje množství lidí s nadváhou a obezitou. Tyto onemocnění doprovázejí další nemoci jako je vysoký krevní tlak, cukrovka druhého typu, poruchy tukového metabolizmu, onemocnění jater a žlučníku, vyskytuje se vyšší výskyt nádorů.

Obezita je skupina nemocí s individuální poruchou řízení energetiky organizmu s podílem dědičné náchylnosti a působením "toxického prostředí", které vede hromadění tukových rezerv. Náchylnost se projeví při pozitivní energetické bilanci organizmu. Jedná se často o nízké pohybové aktivity s prolongovaným stresem a příjmem stravy s vysokým glykemickým indexem, čímž dochází k ukládání tuků do rezerv organizmu. Důležitější je často nízká pohybová aktivita a genetická predispozice. Toto onemocnění se manifestuje u vybraných skupin obyvatelstva. Častěji se vyskytuje s narůstajícím věkem a u některých chronických onemocnění, které zhoršují prognózu a kvalitu života. Rozhodující je nejen dědičnost, ale i životní styl. Civilizační nemoci, mezi které řadíme i obezitu, jsou spojeny se závažnými chorobami.


Známým ukazatelem je tzv. body mass index, který se vypočte podle vzorce :
hmotnost v kilogramech / (výška v metrech )2dle kterého můžeme zjistit jednotlivé fáze nadváhy až obezity:
stadium I BMI 25 - 30kg/m - lehká otylost
stadium II BMI 30 - 40kg/m2 výrazná otylost
stadium III nad 40kg/m2 - morbidní otylost.
 

a, dědičné faktory.
Vrozené genetické poruchy se projevují narušením biochemických procesů organizmu. Všechny vrozené metabolické poruchy jsou způsobovány abnormální funkcí specifického enzymu, vyvolanou defektem jediného genu. Jednotlivé poruchy se ve svých účincích liší. V některých případech je abnormální enzym zcela nefunkční, v jiných zůstává alespoň reziduální - zbytková aktivita. Je přes 30 genů, které vedou k náchylnosti k obezitě. Proto můžeme vidět extrémní obezity i při nízkém energetickém příjmu potravy, která stačí na postupné zvyšování hmotnosti při nízké pohybové aktivitě. Dědičné faktory se podílí 25-42% na celkové energetické bilanci organizmu.

b, výška hladiny klidového energetického výdeje .
Nárůst hmotnosti, dle vědeckých studií, je především ovlivněn HLADINOU klidového energetického výdeje, lze tedy říci "jak máme seřízené" metabolické procesy. Když je organizmus seřízen jako "šetřílek", tak sice přežijeme hladomory, ale při normální stravě jsme "tlustí". Na druhé straně jestliže váš organizmus je "seřízen jako marnotratný a rozhazovačný", pak by jste nepřežili hladomory, ale při normálním příjmu jste "hubení". Nařízení energetického metabolizmu je složité a podílí se na něm genetické predispozice, hormonální faktory, nervová soustava, celkové i lokální řídící mechanizmy. Výška klidového metabolizmu se podílí od 55 -70% na celkové energetické bilanci za den!! Mimo genetické podmíněnosti je zde vliv věku a pohlaví, dynamika změn hmotnosti, účinek hormonů, změn yv těhotenství, vykonávaná fyzická aktivita a její změny, stop kuřáctví, změny zevní teploty, typ a frekvence stravování a hlavně odraz držení různých diet

c, postprandiální termogeneze neboli vliv požité stravy na metabolické procesy vstřebávání.
A, obligatorní - závislé na trávení, metabolizmu vstřebávání jednotlivých živin.
B, fakultativní - vztahu k aktivaci sympatického nervového systému - obdoba aktivace těla při působení chladu nebo při extrémních psychických změnách. Uvedená reakce je řízená metabolickými mechanizmy hnědé tukové tkáně, která obsahuje velké množství mitochondrií (elektráren buňky) a informačních proteinů (bílkovin). Tzn., že určité druhy živin uvedou do činnosti sympatický nervový systém, přičemž dochází k vysokým ztrátám energie. Uvedené fyziologické zákonitosti se využívá u některých diet, jako je známá a používaná vysokobílkovinná  Atkinsonova  dieta, kdy vlastní vstřebávání bílkoviny vyvolává vysoké ztráty energie a navíc uvedená dieta má i jiné metabolické důsledky.
Tímto způsobem můžeme ovlivnit celkovou energetiku těla jen v 8-12% .

d, pohybová aktivita se může podílet maximálně 20% na změně celkového energetického výdeje.
Fyzické cvičení není důležité pouze z hlediska vydání tělesné energie z tukových zásob, ale účinek je daleko širší. Je zde význam redistribuce krve, citlivost jednotlivých tkání vůči inzulínu a energetickým substrátům a jejich rezervním formám, jako je glykogen.
e, Obezita se vyskytuje ve spojení s metabolickým syndromem.
Obezita je spojena s diabetem, hypertenzí a jinými metabolickými abnormalitami, včetně nádorů. Léčíte-li obezitu, odstraníte příčinu i zbylých onemocnění, jako je tomu například u Reavenova metabolického syndromu X ( Syndrom X - Reaven G.M., ), který je nazýván Tichou smrtí nebo Smrtícím kvartetem. Uvedené typy onemocnění zpočátku nebolí, tak je tomu i u cukrovky, ale první závažné projevy buď přímo zabíjí (náhlá smrt, cévní mozková příhoda, infarkt myokardu atd.) nebo nastávají závažné komplikace, které významným způsoben omezují život nemocného a které nelze již vyléčit.

Omezit nadměrný příjem energeticky vydatné stravy se snažíme snížením příjmu potravin s vysokým glykemickým indexem, dále snižujeme podávání živočišných tuků. Základem je tedy minimalizovat stravu s obsahem jednoduchých cukrů, které se navíc rychle uvolňují ve střevě a zvyšují hladiny některých metabolických hormonů, jako je inzulín, atd. Nadměrné slazení a příjem cukrovinek, nápojů s vysokým obsahem glukózy a omezení vydatných příloh vede k civilizačním nemocem. Chceme-li zabránit civilizačním nemocem, musíme zvýšit např. podávání přirozené vlákniny (ovoce, zelenina, vlákninové přípravky) několikrát denně samostatně nebo jako součást běžné stravy.

Pro vznik metabolických nemocí je důležité nejen celkové množství přijaté stravy (energetická nálož) a podíl jednotlivých živin v nich (informační nálož). Dále záleží na časovém odstupu podávané stravy a velikosti podávaných živin, denní době dle biorytmů, ale i jak rychle bylo jídlo zkonzumováno. Proto při hubnutí jíme velmi často a to jídlo s nízkým glykemickým indexem. Jídlo se snažíme jíst pomalu, aby byl využito informačního systému zažívacího traktu a centrální nervové soustavy organizmu o složení a množství stravy. V extrémních dietních režimech využíváme tzv. " SYSTÉM SOUSTO", kdy stravu nekonzumujeme najednou, ale po drobných částech v průběhu časových přestávek.

Je nutné dodržovat odpovídající pitný režim dle počasí, fyzických aktivit, druhů onemocnění, antropometrických ukazatelů, věku, atd. Přednost dáváme neenergetickým tekutinám (čaje, minerální vody) a nebo nápojům s nulovým obsahem energie. Doporučujeme omezit příjem "šumivých" minerálních vod a tekutin obohacených kysličníkem uhličitým, který dráždí žaludeční sliznici při jeho uvolňování v žaludku. Při redukci dochází k vyplavování kalia (ne kalcia), hořčíku, proto jsou vhodné neperlivé, neslazené nápoje typu Poděbradka, Magnézie, atd.

Péče o pravidelnou defekaci (stolici)
Obstipace (zácpa) se může podílet na abnormálních způsobech vstřebávání jednotlivých živin a metabolických procesech. Původní mechanizmus vzniku zácpy, z fyziologického hlediska, byl systém přežití, při nedostatku stravy. Tím docházelo k nakvašování potraviny obsažené ve střevě a tím vzniku tříuhlikatých substancí, které vyživovaly střevo a vnitřní orgány a umožňovaly přežít. K zabránění zácpy a uvedené poruchy je nutno si uvědomit, že projímadla situaci vůbec neřeší, ba naopak. Hlavní způsob řešení uvedené poruchy je v dodržování dlouhodobého systému příjmu vlákniny, tekutin, substancí podporujících odpovídající střevní mikroflóru (např. probiotika) a pravidelný tělesný pohyb. Ve speciálních případech se využívá různých druhů funkčních potravin například eubiotika, probiotika a dále hrubé vlákniny obsažené v některé zelenině. Jen zřídka se mají využít vysoce účinná projímadla, protože nastává jen krátkodobá pomoc, která je následována prohloubením obstipačních potíží. Doporučuje se použití vlahé vybrané minerální vody před spaním nebo vybraných čajových směsí společně s vlákninou a bifidogenními bakteriemi(vhodný i obyčejný český kefír).

Závěr
Obezita není kosmetický problém, ale závažné civilizační onemocnění, které se podílí na zhoršování zdravotního stavu naší populace a s výrazným podílem vzniku a komplikací kardiovaskulárních chorob jakým je infarkt myokardu a cévní mozkové příhody a jiná závažná onemocnění vyskytující se u stále mladších lidí. Krátkodobé dodržování diet není řešením problému ba naopak vede k postupnému zhoršování stavu. Pro řešení civilizačních metabolických onemocnění je nutná dlouhodobá změna životního stylu. Ten zahrnuje nejen doposud preferované dietní režimy, které samostatně dlouhodobě nemohou nic vyřešit a jsou jen nástrojem krátkodobého řešení problému a především Jo-Jo efektu. Chceme-li uvedené nemoci ovlivnit, je nutný komplexní způsob řešení problému zahrnující nejen systém stravování, ale především duševního zdraví a tělesných aktivit. Proto nalezněte si svou metabolickou hladinu dle genetických předpokladů, utilizace jednotlivých živin, pohybových aktivit, frekvence stravování a dodržování příjmu stravy s určitým glykemickým indexem dle uvedených faktorů!